U některých druhů syrových potravin jsme více obezřetní než u jiných. Zpravidla to bývá maso, mořské plody a vejce. Zrovna poslední zmíněná potravina byla dlouhodobě na pranýři v podstatě neprávem. A to kvůli jednomu britskému skandálu. Ten se odehrál na konci osmdesátých let v režii tehdejší ministryně zdravotnictví Edwiny Currie.
Likvidace vajec i nebohých slepic
Na základě tvrzení paní ministryně byla údajně většina vajec nakažena salmonelou. Proto všem obyvatelům doporučila vyvarovat se veškerým výrobkům, které jsou ze syrových vajec vyrobeny (jako například majonéza nebo dresingy). Tyto výroky vedly k tomu, že distributoři vajec během týdne přišli o 5 milionů liber a 5000 farmářů čelilo bankrotu. Vedle toho bylo postupně zlikvidováno 400 milionů vajec a usmrceno na 4 miliony slepic. Pravdou však bylo, že se salmonela vyskytovala převážně v drůbeži, nikoli přímo ve vejcích. Po tomto skandálu Edwina Currie na svoji funkci raději rezignovala.
Díky nařízení z roku 1998 se začaly chovy slepic proti salmonelóze očkovat a případů nákazy tak výrazně ubylo. Avšak strach z konzumace syrových vajec u některých lidí neustále přetrvává.
Kde číhá větší nebezpečí než v syrových vejcích?
Vedle špatně upravených vajec nám může uškodit i nedostatečně omytá zelenina. Jsou dokonce známy i případy otravy s následkem smrti, kdy dotčené osoby zkonzumovaly celer nebo meloun. Například hlávkovém salátu nebo špenátu se vyskytují některé druhy bakterií, kvůli nimž můžeme onemocnět. Půda v níž je zelenina pěstována, může být infikována bakterií E-Coli. Ta je běžně přítomna v našich střevech, ale jakmile ji zkonzumujeme při příjmu potravy, může nám způsobit nepříjemné zdravotní potíže. Přítomnost E-coli v půdě může být dána tím, že se daný producent vedle pěstování zeleniny věnuje i chovu zvířat.
Salmonelou se lidé nakazili i z takových potravin jako je řeřicha, čočka nebo fazolové lusky. Stejně tak může být nebezpečná i ohřátá rýže nebo vařené těstoviny a jiné pokrmy bohaté na škroby.
Co dělá rýži nepoživatelnou a jak tomu předejít
Co se týká rýže (i těstovin nebo kuskusu) – za otravu v tomto případě může bakterie Bacillus Cereus. Ta produkuje toxiny, které následně vyvolávají onemocnění spojené s konzumací. Proto se doporučuje zbytky rýže co nejdříve zchladit (například přelitím studenou vodou) a poté umístit do lednice. Nebo jednoduše uvařte takové množství rýže, které zkonzumujete ihned po uvaření.
Co se zeleninou?
Zeleninu neumývejte pod příliš silným proudem vody, aby nedošlo k rozptýlení bakterií po kuchyni. Také dodržujte pravidlo umývání zeleniny ještě před loupáním. Vedle bakterií se tak zbavíme i nežádoucích chemikálií, kterými zelenina bývá často ošetřena.
Při nesprávné manipulaci, nedostatečné úpravě a špatnému skladování mohou prakticky všechny druhy potravin ohrozit naše zdraví. Právě z tohoto důvodu je třeba dbát na správné postupy při jejich přípravě a skladování ve vyhovujících podmínkách. Jen tak z daných surovin získáme maximum výživných látek, které jsou pro náš organismus důležité.
Foto: Shutterstock, zdroj: BBC; BBC Home, Independent
