Snad každý z nás při nástupu do nového zaměstnání zažil ty chvíle, kdy pochyboval o tom, zda si vůbec vybral správně. Zda je to práce, kterou by vydržel dělat léta, popřípadě by v ní mohl setrvat až do svých důchodových let. Pokud nás naše zaměstnání opravdu baví a náplň této práce nám přijde dostatečně smysluplná, tyto pochybnosti většinou samy odezní. Co ale dělat, když se takové pochybnosti objevují čím dál častěji a myšlenky na naše pracovní povinnosti nás obtěžují i v čase, kdy si máme užívat zasloužené volno? Jaká je vlastně ideální doba, kdy bychom měli v daném zaměstnání vydržet než z ní definitivně odejdeme?
Jak dlouho zůstat?
S touto otázkou se často setkává i Sarah Mitchel, která se specializuje na kariérní poradenství na australské univerzitě. Dle jejího tvrzení záleží na tom, v jakém odvětví se pohybujete. Například, co se týká moderních technologií, je potřeba neustále držet krok s dobou (třeba v IT oborech bývají často pracovní smlouvy pouze na dobu určitou v rámci jednoho projektu).
Všeobecně vzato, v životopisu nevypadá příliš dobře, pokud jste byli zaměstnáni méně než dva roky. Platí to však i opačně. Pro potencionálního zaměstnavatele je varovným signálem i to, pokud jste byli na jedné pozici více než čtyři roky, bez jakéhokoli posunu.
Fluktuace je čím dál častější
Dnes se počítá s tím, že člověk za svůj profesní život vystřídá 12 až 17 zaměstnání. Celých 55 % ze 13,4 milionů australských zaměstnanců jsou na svém dosavadním místě méně než 5 let, 21 % méně než rok v porovnání s 11 %, kteří u své firmy vydrželi 20 a více let.
Pokud se však necítíte na to pobýt na své aktuální pozici celé dva roky, doporučuje se zůstat alespoň jeden rok. To je období, kdy se konečně všechno naučíme a máme nějaký vliv na růst firmy. Po tomto čase se můžeme ohlédnout zpět a posoudit, zda jsme se někam posunuli. Během tříměsíční zkušební doby tuto jedinečnou možnost nemáte – a v životopisu těch dvanáct měsíců vypadá přeci jen lépe než tři.
Kdy je načase odejít
Pokud stále váháte s tím, zda si najít nějaké jiné a lepší místo, položte si následující otázky:
- Těšíte se do práce nebo tam chodíte s nechutí?
- Myslíte na práci i ve svém volném čase? Má to na vás negativní dopad ? Například úzkosti, napětí, nespavost.
- Pracujete v toxickém prostředí? (Fluktuace zaměstnanců, šíření pomluv, nadměrné množství úkolů.)
- Nedaří se vám nadále plnit své pracovní povinnosti? (Například vinnou starostí v osobním životě nebo zhoršeným zdravotním stavem.)
- Uspokojuje vás vaše práce? Cítíte, že jste pro svou firmu přínosem?
- Máte na své pozici možnosti kariérního růstu? Můžete se nadále vzdělávat nebo si jinak rozšířit své pole působnosti?
- Cítíte, že za svou práci dostáváte adekvátní mzdu?
- Daří se vám skloubit osobní a pracovní život?
- Doporučili byste práci v této firmě svým přátelům nebo rodině?
Pokud si na většinu otázek odpovíte jednoduše „ne“, nejspíš nadešel čas poohlédnout se po místě, kde vám bude lépe, dostanete lepší plat a budete pracovat v nějakém přátelštějším kolektivu. Ještě před sepsáním výpovědi si zkuste promluvit se svým nadřízeným – je možné, že ani neví, že vás něco trápí a společně byste mohli přijít na nějaké řešení, jak vaši situaci zlepšit.
Pokud opravdu dojde k podání výpovědi z vaší strany, pamatujte si, že je lepší odejít vždycky v dobrém. Ještě lepší je zůstat v kontaktu s bývalými kolegy. Co kdybyste se náhodou chtěli po letech vrátit – třeba na nějakou nově otevřenou pozici?
Foto: Shutterstock, zdroj: Lifehacker, BBC, BetterUp
