Britská královna na veřejnosti svoje emoce nikdy najevo nedávala. Však také proto, že jí to nedovoluje královský protokol. Nicméně tragédie ve velšském městě Aberfan byla výjimkou. Navíc se jednalo o nešťastnou událost, které se dalo předejít.
Důlní odborníci varovali již tři roky před událostí
Již roku 1963 se důlní odborníci obrátili na společnost National Coal Board, která tehdy vlastnila veškeré doly ve Spojeném království. V dopisech popisovali své obavy z nestability důlní výsypky. Jakmile by dorazily prudké deště nebo by se po tuhé zimě náhle oteplilo, město by bylo vystaveno zavalení. Na tyto dopisy však nikdo nikdy neodpověděl.
Roku 1964 se na společnost obrátil místní radní, který se zmínil o tom, že v největším ohrožení je základní škola Pantglas. O rok později byla dokonce sepsána petice se žádostí o přemístění školy na bezpečnější místo. Tuto petici ředitelka školy předala místní radě. Vzhledem k tomu, že důlní společnost měla v radách místních obcí velký vliv, nikdo si ji nechtěl poštvat proti sobě, aby nepřišel o zaměstnání.
Na podzim se spustila lavina
Dne 21. října došlo k tomu, čeho se místní i odborníci celá léta obávali. Obrovský sesuv půdy pohřbil několik farmářských a obytných domů včetně základní školy Pantglas. Celkem zemřelo 144 lidí, z toho bylo 116 dětí a 5 učitelů. Doposud nikdo nebyl potrestán. Všichni jsou ale přesvědčeni o tom, že pravým viníkem je výše zmíněná důlní společnost.
Čin, kterého královna litovala nejvíce
Zpravidla bývá zvykem, že na místo velkých katastrof přijede hlava státu. V tomto případě to byla královna Alžběta II. Ta ale na místo sebe poslala svého manžela prince Filipa. Nakonec se královna v Aberfanu objevila osm dní po katastrofě. To byl den, kdy neudržela slzy a rozplakala se mezi všemi přítomnými. Sama roku 2002 řekla, že rozhodnutí nejet do Aberfanu v den, kdy se vše odehrálo, velice lituje.
Foto: Shutterstock, zdroj: Townandcountrymag, Wikipedia
