Třídění a recyklace jsou nerozlučná dvojka. Jedno bez druhého nemůže být, protože bychom mohli odpad efektivně využívat, je potřeba jej správně třídit.
Označení recyklace odpadu si někteří lidé pletou s tříděním odpadů, je to ale něco jiného. Při recyklaci jde o opětovné využití materiálů získaných při likvidaci nefunkčních či nepotřebných věcí.
Po vytřídění odpadu se rozjede kolotoč procesních úkonů na jejímž konci získáme z odpadu tzv. druhotnou surovinu.
Tou nahrazujeme či doplňujeme primární suroviny při výrobě nových produktů a tak se k nám vrátí vytříděné střepy rozbité vázy jako sklenice, nápojový karton v podobě okenních hliníkových rámů, nebo jako krabice na boty.
Díky užívání druhotných surovin tak můžeme například při výrobě nových skleněných produktů nahradit až 65 % sklářských písků vytříděnými střepy, pro výrobu nápojových kartonů nemusíme kácet stromy, které je potřeba k výrobě kvalitního papíru – ten v nich tvoří cca 75 % atd.
Jedno bez druhého se neobejde a společně fungují tak efektivně. A proč o tom píšeme? Protože každý z nás hraje v tomto procesu důležitou roli. Bez našeho přičinění by to nešlo.
Co může udělat v tomto směru každý z nás?
V prvé řadě bychom se měli snažit předcházet produkci zbytečného odpadu. Například na nákupy můžeme nosit svoji opakovatelně použitelnou tašku, kávu nekupovat v kelímcích, ale nosit si svůj opakovatelně použitelný, pít kohoutkovou vodu, kterou si budeme na cesty vozit v opakovatelně použitelných láhvích, kupovat produkty v „ekologických obalech“, které je možné recyklovat apod.
Vyprodukované odpady bychom měli vždy vytřídit dle zásad správného třídění (zmenšit objem odpadu, třídit jej neznečištěný, do správných nádob atd.) a vliv má také to, v jakých obalech zboží nakupujeme. Ideální je volit obaly, které je možné recyklovat, řešením může být také nakupovat zboží do vlastních opakovatelně použitelných obalů v množství, jaké využijeme – tím předcházíme jak produkci zbytečného odpadu, tak plýtvání…
Pokud se vrátíme k využívání materiálů získaných z vytříděných věcí, jsou zajímavých příkladem mobilní telefony, u kterých je možné využít více než 90 % použitých surovin! Při jejich výrobě se používá velké množství vzácných primární surovin, jako je zlato, paladium, stříbro, měď či kobalt, které je potřeba v přírodě vytěžit. Kromě poškozování životního prostředí těžbou se také jedná o zdroje s omezenými zásobami.
Například díky recyklaci hliníku můžeme ušetřit až 95 % energie oproti výrobě nového. Při recyklaci 1 kg hliníku ušetříme cca 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických produktů a 14 kWh elektřiny!
Podle odhadů odborníků se v českých domácnostech zbytečně povalují miliony mobilních telefonů. Ty by měly být recyklovány jednak proto, aby se materiál z nich využil pro další výrobu, ale také proto, že obsahují i těžko odbouratelné látky, jako je například rtuť, kadmium, olovo a spoustu dalších nebezpečných látek, které by mohly poškodit životní prostředí.
Proto je důležité, aby se každý z nás pokusil předcházet vzniku odpadu, vyprodukovaný odpad třídil a umožnil tak jeho recyklaci. Díky tomu získáme materiály, které můžeme používat při výrobě nových produktů.
Jedná se navíc o nejjednodušší způsob, jak může každý z nás snížit svoji uhlíkovou stopu. Jen v loňském roce jsme díky třídění a recyklaci obalových odpadů ušetřili cca 30 km2 přírody a do ovzduší nebylo vypuštěno téměř 990 000 tun CO2ekv.
