Že maso, které si v potravinových řetězcích kupujeme, někdy až tak úplně maso není, s tím už všichni tak nějak podvědomě počítáme, i když si to nechceme nahlas přiznat. Ale aspoň většina tohoto „masa“ pochází ze zvířat. Maso, které se dá dneska vypěstovat v laboratoři, už má ke zvířeti hodně, hodně daleko. Dobrou chuť.
Proč pěstovat maso v laboratoři?
Vegetariáni, vegani a zarytí zastánci různých eko bio proudů mají se spotřebou masa dost problém. Velkochovy jsou zvěrstva páchaná na zvířatech, porážky zvířat jsou neetické, hospodářská zvířata zabírají čím dál více půdy, a tím vytlačují divokou zvěř a negativně ovlivňují klima.
Navíc celosvětová spotřeba masa stále stoupá a do mnohdy až alarmujících čísel. V USA jeden člověk za rok průměrně zkonzumuje 124 kg masa, v Austrálii 122 kg, ve Španělsku 120 kg, na druhou stranu v řadě afrických zemí průměrně jeden člověk sní méně než 20 kg ročně. V České republice jde o přibližně 85 kg.
Jak se maso vyšlechtí?
Vědci hledají buňky, které se snadno pěstují a zároveň jsou chutné a výživné. Pak tyto buňky spojují a vytvářejí maso k nerozeznání od skutečného.
Mamut, buvol, krokodýl nebo třeba páv
Australská společnost Vow se výzev skutečně nebojí. Pilně a dlouhodobě pracují na náhradách drůbežího, hovězího a vepřového masa, ale snaží se i o nové či nekonvenční druhy masa jako je třeba alpaka, buvol, krokodýl, klokan, páv nebo dokonce mamut. Mamutí maso vzniklo tak, že tým vědců vytvořil protein mamutího svalu pomocí sekvence DNA, zbytek vyplnil sloní DNA.
Kdy a kde můžete maso z laboratoře koupit?
Letos bude do restaurací v Singapuru poprvé uvedeno vyšlechtěné maso, konkrétně půjde o japonskou křepelku. Takže za umělým masem musíte do Asie, ale západ světa se nemusí obávat, že by přišel zkrátka. V USA již dvě společnosti zaměřující se na kultivaci masa prošly schvalovacím procesem a brzy se pustí do práce.
A pokud byste byli k celé této novince skeptičtí, můžete se nechat přesvědčit citátem Basa Korstena: „Kultivované maso je maso, ale ne takové, jaké ho známe.“ Nikdy neříkej nikdy. Ale já jsem teda radši pro „košer“ steak.
Foto: Shutterstock, zdroj: TheGuardian, TheWorldCounts