Z umělého oplodnění se v posledních letech stalo velmi lukrativní odvětví, což je možné pozorovat na počtu reprodukčních klinik, které v České republice působí, stejně jako na neustále rostoucím počtu párů, které mimotělní oplodnění na některé z nich podstupují.
Odpovídající kvalita je zásadní
Jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou pacienti hledí, je úspěšnost léčby neplodnosti, respektive – pokud to zúžíme – úspěšnost umělého oplodnění. Ta dnes v průměru dosahuje zhruba 25 %, což není mnoho, ale nutno dodat, že se sem započítávají všechny případy. Jednotlivé kliniky pak úspěšnost jednotlivých cyklů nerady zveřejňují a omezují se na tvrzení, že nějakým způsobem pomohou prakticky každému.
Dalším faktorem, který však už při výběru centra asistované reprodukce zůstává poněkud v pozadí, je kvalita té které instituce, nebo chcete-li kvalita interních procesů, jež zde panují. Ta totiž v tak choulostivé oblasti, jakou je umělé oplodnění, může mít zcela zásadní dopady, jak prozradíme níže.
Jedna věc je schopnost kliniky spárovat vajíčko a spermii v Petriho misce, což je velmi zjednodušeně podstata in vitro fertilizace (IVF), druhá potom zajistit odpovídající skladování vzniklého embrya a jeho úspěšný transfer. Pokud nejsou dodrženy přísné standardy, může to napáchat velkou neplechu.
Chybovat je lidské
V každém reprodukčním centru se na otázku, zda náhodou nemůže dojít k záměně embryí různých párů, jen ironicky pousmějí a odkážou vás na své přísné postupy, díky kterým něco takového není absolutně možné. Člověk se v takové chvíli cítí až hloupě, že se na něco takového zeptal.
Jenže v jednotlivých CAR pracují také jen lidé a v některých jich nepracuje dostatečné množství nebo dostatečně vyškolených, jak mimo záznam prozrazují někteří pracovníci. Chyba se tak stát může. Bohužel v takovém případě má chyba opravdu dramatické důsledky.
Jeden takový případ je zdokumentován dokonce v České republice. Stal se v roce 2016 v brněnské klinice Reprofit International, která patří do skupiny FutureLife, jíž prostřednictvím investičního fondu Hartenberg vlastní Andrej Babiš.
Výsledek neznámý
Tehdy došlo k záměně embryí dvou různých párů. Shodou okolností šlo v obou případech o cizince – občany Evropské unie. „Záměnu embryí jsme v prosinci sami odhalili a okamžitě nahlásili na SÚKL. Stalo se to u dvou párů cizinců z Evropské unie a jde o pokročilé těhotenství. S oběma páry jednáme o řešení situace, s ohledem na práva pacientů nemohu říct více,“ uvedl tehdy Matěj Stejskal, šéf holdingu FutureLife.
Bohužel o případu není vzhledem k právům pacientů známo mnoho dalších informací. Zejména potom to, jak se se situací oba páry vyrovnaly. Podle některých údajů totiž jedna z žen potratila, zatímco druhá žena porodila zdravé dítě, které však není biologicky její ani jejího partnera. Naopak biologicky náleží páru, který o dítě v průběhu těhotenství přišel. Není známo, zda případ, tedy nárok na dítě, řeší soud. V podobných případech v zahraniční tomu tak ale mnohdy bylo. Například v obdobné kauze v italském Římě nakonec soud přiřkl dítě matce, která ho porodila, nikoliv té biologické.
Opravdu jen jeden případ?
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) každopádně v klinice Reprofit International provedl okamžitou kontrolu poté, co CAR svou chybu přiznal. „Ta potvrdila to, co jsme uváděli již na začátku – že to nebyla systémová chyba, ale chyba jednotlivce,“ uvedla mluvčí úřadu Lucie Přinesdomová. Vzhledem k závažnosti tohoto pochybení však byla klinice udělena pokuta ve výši 800 000 Kč.
Konkrétní chybu prý udělala laborantka Reprofitu, která zaměnila dvě zkumavky. Pak je ale nutné se ptát, zda to skutečně nebyla chyba systému, když tento systém nedokázal odhalit tak banální chybu? Neměla by zde probíhat několikastupňová kontrola, kterou se většina center asistované reprodukce ohání?
A neodehrálo se náhodou takových pochybení více, akorát je nikdo nerozpoznal nebo na ně raději neupozornil?
Jisté je to, že spolu s překotným rozvojem asistované reprodukce, by se měly podobně rychle rozvíjet také systémy nezávislé kontroly jednotlivých klinik, které bohužel v některých případech připomínají spíše “továrny na děti”, kde se trochu zapomíná na jejich původní poslání.
