Vodní ořech, nebo-li kotvici plovoucí, naši předci běžně vídali snad na každé vodní hladině. Nyní tato rostlina patří mezi ohrožené druhy, a to vinou četných úprav přirozeného prostředí vod. Přitom ke správnému růstu vodních ořechů stačí tak málo.
Rohaté plody
Kotvice plovoucí je jednoletá rostlina kvetoucí v období od června do srpna. Usazuje se ve stojatých, popřípadě mírně tekoucích vodách. Svými kořeny je rostlina uchycena v bahně a částí vyčnívá nad hladinu, podobně jako leknín. Na konci léta na ní vyrostou zhruba 3 až 4 cm dlouhé plody se svými typickými výrůstky připomínající malé růžky. Tyto slouží slouží pro uchycení plodu na dně vodního toku.
Záchrana před hladem
Vedle vodního ořechu dostaly plody kotvice ještě názvy jako jezuitské ořechy nebo vodní kaštany. Právě plody kotvice využívali naši předci, zejména v dobách nedostatku, kdy se z nich dělala mouka. Uvnitř těchto ořechů se skrývá bílé jádro s obsahem škrobů, bílkovin i trochou tuku. V léčitelství se pak využívaly na pomoc při zažívacích obtížích. Svou chutí připomínají pečené jedlé kaštany.
Foto: Shutterstock
Nenáročné pěstování na vlastní zahradě
V případě, že máte k dispozici zahrádku s jezírkem, můžete rozmnožení této ohrožené rostliny podpořit i vy. Stačí si ve specializovaném obchodě sehnat semínka, které je třeba jen zasadit na dno. O zbytek se postará dostatek potřebných živin a slunečního světla. Na konci jara se můžete těšit na malé bílé kvítky, které jsou posléze vystřídány rohatými plody. Na podzim vše zmizí. Akorát na hladině zůstanou plavat černé schránky ořechů. Ty zdravé a silné je však potřeba hledat na dně.
Foto: Shutterstock, zdroj: Vitalia, Zahradkarskaporadna, Kupi
