Difenbachie patří mezí populární pokojové rostliny. Dodává totiž interiéru styl, barvu a v neposlední řadě také lehký nádech džungle. Je nenáročná na údržbu, a navíc dokáže čistit vzduch, odstraňuje z něj xylen a toluen.
Dobrodružná minulost diefenbachie
Pochází z Jižní Ameriky, Mexika a Západní Indie. Své jméno dostala ve 30. letech 19. století po hlavním zahradníkovi Schönbrunnského zámku Josephu Dieffenbachovi. Její toxická míza dráždí ústa a způsobuje otok jazyka, čímž znemožní postiženému mluvit, dokud toxicita neustoupí. Proto byla v minulosti používána také při mučení otroků a vězňů. Dokonce Heinrich Himmler ji plánoval využít ve velkém, ale neměl jak rostliny v takovém počtu dopravit do Německa. Naštěstí.
Jak se o difenbachii starat?
Difenbachie potřebuje pravidelnou zálivku, ale nic se nemá přehánět. Zalévejte, až když je povrch půdy suchý. Jestli je hlína vlhká, nechte ji raději ještě pár dní vyschnout. Tato rostlina je totiž náchylná na přemokření. Rosit ji můžete relativně často. Nebo ji z důvodu zvýšení vlhkosti klidně umístěte do blízkosti dalších rostlin. Zvládne růst i na tmavém místě, ale nejlépe se jí bude dařit na nepřímém slunečním světle. Rostlinu musíte zhruba jednou týdně potočit, protože má tendence otáčet se za sluncem, roste pak nerovnoměrně. Co se týče teploty, tak cokoliv nad 15 °C je super.
Proč a čím je diefenbachie nebezpečná?
Její míza je jedovatá, obsahuje šťavelan vápenatý a asparaginy, které jsou při požití toxické. Proto vždy, když s rostlinou manipulujete, nasaďte rukavice a následně si řádně umyjte ruce. Tím zajistíte, že nepřenesete toxiny do úst.
Z toho důvodu je její pěstovaní nevhodné pro rodiče malých dětí a majitele domácích mazlíčků. Těm totiž její olíznutí nebo okusování jejich listů může způsobit závažné problémy. Nadměrné slinění, zvracení, potíže s polykáním a někdy taky s dýcháním. Proto si před jejím pořízením rozmyslete, jestli vám diefenbachie bude přinášet radost nebo problémy.
Foto: Shutterstock, zdroj: Tthelittlebotanical, Gardenersworld
