Kyretáž neboli výškrab je krátký, ale choulostivý zákrok

S pojmem kyretáž se většině žen asociuje velká nepříjemnost a ani český název “výškrab” to zrovna nevylepšuje. Pravdou je, že tento zákrok nebyl v minulosti prováděn vždy optimálně a často byl spojen s vážnými zdravotními komplikacemi. V době moderní medicíny jde už ale jen o rutinní, chvilku trvající operaci, která má následky jen v malém počtu případů.

Kyretáž neboli výškrab se řadí mezi gynekologické výkony a v České republice je prováděn výhradně v celkové anestezii, přestože je poměrně krátký. Cílem úkonu je vyčistit dělohu. Za tímto účelem lékař použije takzvanou kyretu, tedy operační nástroj ve tvaru lžíce, kterým následně seškrabuje děložní sliznici. Právě odtud se ujal český výraz výškrab.

Kdy je kyretáž zapotřebí

Kyretáž je sice krátký a rutinní zákrok, ale v některých případech velmi důležitý, nenahraditelný a život zachraňující. Bohužel je často spojen s velkou emocionální zátěží ženy. Nejčastěji se totiž provádí tehdy, kdy žena prodělá samovolný potrat, ale nevyloučí mrtvý plod. Druhým nejčastějším důvodem je takzvané zamlklé těhotenství. V takovém případě se plod v děloze přestal vyvíjet a je nutné ho opět odstranit. Dříve byly s pomocí kyretáže prováděny i chtěné interrupce. Ty už ale dnes probíhají šetrnější formou, takzvanou vakuumaspirací.

Kyretáž je v některých případech nutné provést také po porodu. Stává se, že se při porodu nepodaří plně vyloučit placenta, část zůstane v děloze a páchá zde neplechu. Takový stav někdy může ohrožovat život ženy, protože dochází k silnému krvácení.

Kyretáž je možné provést také při podezření na polyp, myom nebo nádor dělohy. Některé ženy podstoupí kyretáž, když je trápí příliš silné krvácení při menstruaci.

Jak probíhá kyretáž?

Přestože je kyretáž poměrně jednoduchý zákrok, je vždy nutné před ním absolvovat klasické předoperační vyšetření a v den zákroku dorazit na lačno. V drtivé většině případů se operace provádí v celkové anestezii. Pokud byste náhodou absolvovaly kyretáž na zahraniční klinice, můžete se tu setkat i s místním umrtvením, které se ale příliš nedoporučuje.

Samotný zákrok je rychlý a trvá přibližně 15 minut. Nejprve je provedena dezinfekce zevních rodidel ženy a následně operatér přechází k roztažení děložního hrdla a použití kyrety.

Po provedení kyretáže není třeba setrvávat na klinice nebo v nemocnici příliš dlouho. Zákroky bývají ambulantní, a tak je pacientka propuštěna domů po několika hodinách klidu.

Jak se chovat po kyretáži

Jakkoliv je kyretáž rychlým zákrokem, který nevyžaduje hospitalizaci, v žádném případě to neznamená, že se žena po jeho provedení vrací do zcela běžného života. Doporučovaný režim po kyretáži se podobá tomu po porodu. Dva až tři týdny po operaci by ženy měly dodržovat zvýšenou hygienu a vyhýbat se veřejným místům, jako jsou bazény nebo sauny. Nedoporučuje se ani koupání ve vaně. Pacientky by se neměly fyzicky namáhat a na místě je rovněž sexuální abstinence, a to po celou dobu rekonvalescence.

V případě, že ke kyretáži došlo v rámci poporodních komplikací, je nutné poctivě dodržet období šestinedělí. Menstruace by se měla dostavit do šesti týdnů po operaci.

Těhotenství po kyretáži

Vzhledem k tomu, za jakých okolností se kyretáž provádí, je jednou z nejčastějších otázek pacientek, za jak dlouho budou moct opět otěhotnět. Biologicky vzato je možné otěhotnět po první menstruaci, která by se měla objevit mezi čtvrtým a šestým týdnem po zákroku. Lékaři nicméně obvykle doporučují delší přestávku, aby se tělo dalo plně do pořádku. Nejčastěji se mluví o dvou až třech měsících, po kterých je možné začít se znovu snažit o miminko. Pochopitelně je ale zapotřebí vždy zohlednit zdravotní stav ženy.

Kyretáž a komplikace

Stejně jako v případě jakékoliv jiné operace, také kyretáž s sebou nese určitá rizika, přestože jsou výrazně menší než v minulosti. Spojena jsou jak s celkovou anestezií jako takovou, tak se samotným zákrokem.

Nejčastější a nejvážnější komplikací je poranění stěny dělohy. To je nutné okamžitě řešit dalším zákrokem, při kterém je zrevidována celá děložní dutina. Toto vyšetření má za cíl vyloučit krvácení do břicha, jež by ženu přímo ohrožovalo na životě. Případné protržení dělohy je zapotřebí neprodleně sešít.

Výrazně vzácnější komplikací je Ashermanův syndrom, jenž se projevuje srůsty a jizvy v děloze. Obvykle k němu dochází při poranění základní vrstvy děložní sliznice, která obnovuje funkční vrstvy, jež se odlučují během menstruace. Srůsty jsou potom častou příčinou ženské neplodnosti.

Kyretáž má také bezpečnější alternativu, kterou je hysteroskopie, tedy endoskopické vyšetření děložní dutiny. Oproti výškrabu se provádí s pomocí optiky a operatér tak “lépe vidí”.