Čím pes vypadá „speciálněji“, tedy čím více se liší od jakýchsi prapůvodních plemen psů, tím hůř. Když dojde k přešlechtění určitých psích plemen, můžeme tím psům vlastně uškodit. Už dnes se některá plemena výrazně liší od jejich praprapředků. Stačilo 100 let a už jsme zase jinde. Vy nebo já s tím asi nic nenaděláme, ale alespoň si můžeme dát pozor, pokud si chceme psího mazlíčka pořídit. Které rasy mohou znamenat potenciální problém?
Ploché čenichy
Dle veterinární komory se psi s velmi zploštělými čumáky vlastně celý život dusí. Navíc jsou náchylnější k dýchacím obtížím. Konkrétně jde o mopsy a buldoky. Dlouholetým šlechtěním došlo k extrémnímu zkrácení obličejových částí, tudíž mají psi deformované čenichy a měkké tkáně horních cest dýchacích, zúžené nozdry a taky jim jinak rostou zuby. Trpí výtokem z očí a mají zmenšený průměr průdušnice. V nejhorším případě získají až o 80 % kyslíku méně než psi s „vystrčenými“ čenichy. To vede k chrápání, kašlání a potížím s dýcháním.
Chybějící ocas
Mnoho plemen je záměrně vyšlechtěno bez ocasu. Což může mít nějakou estetickou funkci, ale ocas je pro zvíře jednak stabilizátorem, jednak komunikačním nástrojem. Jím předává okolí, zvláště tomu zvířecími, informaci o svém emocionálním rozpoložení. Pokud vás zajímá, která plemena ocas nemají, tak jde o bostonského a brazilského teriéra, anglického buldoka, francouzského buldočka, rotvajlera a další.
Vystouplá očka
Čivavy jsou roztomilé. Očička jako korály. Sice je to ťuťu ňuňu, ale oči většinou bývají zapadlé v hlavě právě z důvodu ochrany před vnějšími vlivy. Pokud tomu tak není, jsou náchylnější k poranění. Nejmarkantnější je to u čivavy, ale ohrožen je také pekinéz a někteří další.
Foto: Shutterstock, zdroj: ct24.ceskatelevize, Vsepropejska, Lovepets,
