Neplodnost jako jedna z civilizačních chorob výrazně ovlivňuje život dnešní společnosti. Význam fenoménu neplodnosti dokládají čísla – v Česku se s nezdary v oblasti početí potomka aktuálně pere každý pátý pár. Na tento problém se celosvětově snaží upozornit mezinárodní Den neplodnosti, který proběhne 6. června. Odborníci na neplodnost proto připravili návod, který pomůže odhalit příčiny neplodnosti a poradí také, jak případná léčba probíhá.
Pokoušíte se počít potomka, ale nedaří se vám? Pokud provozujete se svým partnerem pravidelný nechráněný pohlavní styk jeden rok a stále ne a ne otěhotnět, je na čase vyhledat lékařskou pomoc. Prvotní úkol bude jasný – nalézt příčinu neplodnosti. Pro zjištění příčiny je třeba provést různá vyšetření. V případě ženy je nutné gynekologické, ultrazvukové a hormonální vyšetření, u mužů je třeba vyšetřit spermiogram, u obou pak vyšetření na pohlavně přenosné nemoci (HIV, syfilis, hepatitida B a C).
U žen je neplodnost často spojená s nedostatkem vajíček vzniklým díky dlouhodobému užívání hormonální antikoncepce. „Pokud nebylo tělu v mládí dopřáno dozrát a naučit se fungovat přirozeně, může se po vysazení antikoncepce stát, že žena nebude nějakou dobu vůbec menstruovat a produkovat vajíčka, její cyklus nepoběží,“ potvrzuje primář kliniky GynCentrum Daniel Struppl.
Muži zase často trpí malým počtem pohyblivých spermií v důsledku varikokély (rozšíření cév v oblasti varlat). Ta se dnes dá velice snadno odstranit. Muži trpící varikokélu mohou pociťovat bolesti směřující od varlete do třísla. Typicky tyto bolesti doprovází namáhavé činnosti, sport, dlouhé stání nebo řízení automobilu. Dříve se operace odstranění varikokély prováděla laparoskopicky, což ovšem způsobovalo řadu pooperačních problémů. Maximálně bezpečným a spolehlivým zákrokem je mikrochirurgická operace varikokély vyžadující speciální operační mikroskop. „Díky tomuto špičkovému mikroskopu máme nejvyšší šanci na přerušení všech rozšířených žil ve varleti a maximálně se díky této metodě snižuje šance na pooperační komplikace či pozdější opětovné rozšíření žil,“ vysvětluje MUDr. Lukáš Bittner, primář oddělení Andrologie na klinice Iscare.
Jak probíhá umělé oplodnění
Pokud výsledky vyšetření potvrdí, že neplodnost nelze léčit jinak než umělým oplodněním, je třeba vše společně s lékařem naplánovat a v dalším menstruačním cyklu ženy realizovat. Umělé oplodnění probíhá v rámci jednoho cyklu. Většinou druhý den menstruace začíná stimulace vaječníků, odběr vajíček je obvykle mezi 10.-14. dnem cyklu a o 5 dnů později transfer embrya. V době očekávané menstruace už může být žena těhotná (tzn. 2 týdny po přenosu embrya).
Prvním krokem v samotném procesu je stimulace vaječníků – tzv. ovariální stimulace. Při ní se aplikují injekce folikulostimulačního hormonu, aby došlo k dozrání více vajíček, z kterých pak bude moct být více embryí. „Čím více embryí máme, tím více stoupá šance na otěhotnění. Obvykle se úspěšnost po transferu 1 embrya pohybuje mezi 35-40%. V případech, kdy žena stimulaci odmítá nebo je kontraindikovaná, lze udělat odběr jednoho dominantního folikulu v přirozeném cyklu,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta, primář centra reprodukční medicíny Iscare. Folikulostimulační hormon (FSH) je hormon hypofýzy, který stimuluje růst folikulů. Kromě toho způsobuje zvýšení hladin estrogenů (cca 10x oproti přirozenému cyklu).
Po stimulaci následuje odběr vajíček. Ten probíhá v krátké celkové anestezii. Trvá obvykle kolem 15 minut, záleží na počtu folikulů (čím více jich je, tím je výkon delší). Po výkonu může pacientka pociťovat mírné bolesti v podbřišku, které bývají tlumeny běžnými analgetiky. Před odběrem je nutné absolvovat standardní předoperační vyšetření (krevní testy, EKG, vyšetření moči). Ještě ten den dochází k dalšímu kroku, a sice k oplození vajíček spermiemi partnera.
Díky monitorovacímu přístroji, do kterého jsou embrya (oplozená vajíčka) následně na 5 dní uložena, je možné snímání a analýza dynamiky embryonálního vývoje 24 hodin denně bez ohrožení vývoje. Technologie umožňuje lékařům ponechat embrya v inkubátoru, zatímco kamera pořizuje obraz celého vývoje. To poskytuje neomezené možnosti při vyhodnocování embryí bez jejich stresování při manipulaci a také přináší o každém embryu komplexní informace. Lékaři jsou tak schopni vybrat to nejkvalitnější embryo vhodné pro embryotransfer, čímž se zvyšuje šance na prosperující těhotenství.
Posledním krokem je samotný transfer. „V dnešní době se nejčastěji transferuje 1 embryo. V případech, kdy se opakovaně nedaří, lze zavést embrya dvě – pacientka ovšem nemůže mít jizvu na děloze, například po císařském řezu, operace myomů apod. Pokud by totiž takováto žena měla dvojčetné těhotenství, hrozí riziko ruptury jizvy. Většina center 3 nebo více embryí již nezavádí,“ říká MUDr. Lacheta. Těhotenský test by si pak měla žena provést za 14 dnů po transferu.
Financování IVF v Česku
V Česku hradí pojišťovna 4 cykly ženám ve věku mezi 18 a 39 lety. Pokud si žena nechá v prvních 2 cyklech zavést 1 čerstvé embryo (nezapočítávají se do toho transfery mrazených embryí). V opačném případě má nárok na 3 pokusy. Doplatek pacientky má 2 části – léky (záleží kolik hormonů se celkem aplikuje) a laboratorní metody, které pojišťovna nehradí (nejčastěji se jedná i metodu ICSI – injekce spermie do vajíčka, prodlouženou kultivaci a mrazení embryí). K podstoupení umělého oplodnění je třeba být vdaná nebo mít souhlas partnera.
