Česko jako velmoc umělého oplodnění. Třetina trhu patří Andreji Babišovi, který hraje o další miliardy

Každým rokem provedou kliniky na umělé oplodnění stále více zákroků. V roce 2017 to bylo téměř 46 tisíc zákroků, což je skoro dvakrát takové množství než před deseti lety. O tom, že se jedná o velký byznys, není pochyb, jen ročně tuzemskými klinikami protečou čtyři miliardy korun, kdy zhruba desetina připadá na úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Většina ze 43 tuzemských klinik reprodukční medicíny je držena v rukou soukromých subjektů. Letos v lednu přilákal byznys s umělým oplodněním dalšího silného hráče a to skupinu Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce, která odkoupila jednu z pražských klinik asistované reprodukce.

Obstát v konkurenci ale nebude mít snadné, a to kvůli dominantnímu postavení firmy FutureLife. Společnost z koncernu SynBiol, který nynější premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu, totiž ovládá třetinu tuzemského trhu s asistovanou reprodukcí. Podle Hospodářských novin je FutureLife v celoevropském měřítku druhým nejvýznamnějším hráčem. Jeho ambice je přitom nadále růst.

Přidat či nepřidat další rok

Další peníze by mohla klinikám přinést plánovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, pokud projde schválením Poslaneckou sněmovnou. Novela by umožňovala proplácení čtyř cyklů umělého oplodnění až do dovršení 40. narozenin. Nyní je úhrada IVF z veřejného zdravotního pojištění možná jen do dne dosažení 39. roku. Pokud žena nyní překročí věkovou hranici 39 let, je možné si cykly hradit na vlastní náklady a to až téměř do padesátky (věk ženy v den embryotransferu nesmí přesáhnout 48 let + 364 dní).

Čtěte více: Umělé oplodnění – co (ne)hradí pojišťovna

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že zvýšení věkové hranice by využilo přibližně 800 žen ročně. „Pokud by všechny dokončily celý cyklus, dostaneme se k celkové výši 32 milionů korun,“ uvádí důvodová zpráva novely. Pokud by byla novela Poslaneckou sněmovnou schválena, vešla by v platnost příští rok.

Nejen odbornou veřejností je novela zákona reagující na společenskou poptávku vnímána kontroverzně. I opozice je skeptická a vidí v tom střet zájmu, a to z důvodu napojení firem ze svěřenského fondu Andreje Babiše na kliniky reprodukční medicíny. Poslanci se k novele zákona staví spíše rezervovaně. Dle slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) původní požadavek na novelizaci vycházel z ministerstva práce a sociálních věcí, není tedy iniciativou resortu zdravotnictví spadajícího pod Babišovo hnutí ANO. „Tento argument se nabízí, není ovšem validní. Doporučení o navýšení proběhlo na podzim 2017, tehdy jsem nebyl ministrem. Při vytváření novely zákona o veřejném zdravotním pojištění jsem velmi zvažoval, jestli tam tuto část nechat, právě z toho důvodu, že budeme obviňováni z nekalých úmyslů,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Většina odborníků je proti zvyšování věkové hranice. Čím je žena starší, tím je šance na otěhotnění nižší a zvyšuje se riziko vrozených vývojových vad jako například Downův syndrom, zároveň i riziko pro matku se zvyšuje. I cena za cyklus IVF je u těchto pacientek zpravidla rozdílná, protože vyžadují náročnější hormonální stimulaci a šance na otěhotnění ženy i tak rapidně klesá.

Čtěte také: Reprodukční kliniky chtějí po zoufalých pacientech peníze za zbytečné výkony, tvrdí vědec

Stále vyšší věk žen

Lékaři jednotlivých klinik potvrzují, že věk žen, které podstupují asistovanou reprodukci, stále stoupá. Zatímco ještě v roce 2018 byl průměrný věk pacientek přibližně 41 let, ještě o rok dříve byl věk až o 5 let nižší.

V České republice křivka neplodnosti stoupá každým rokem. Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se od roku 2007 zvedl počet pokusů o umělé oplodnění dvojnásobně.

Reprodukční turismus

Pražské kliniky jsou z velké části závislé na zahraniční klientele, v průměru je to 50 % cizinců, kteří do Prahy přijedou za léčbou, ale i dovolenou zároveň. Dnes již kliniky nabízejí program na míru s výlety a ubytováním.

Stále častěji cizinky využívají i možnosti příjmu darovaných vajíček. Dle statistiky jsou ve většině případů dárkyněmi ženy z České republiky, pro které je finanční odměna lákavá, i když darování vajíček přináší mnohá rizika, a příjemkyněmi vajíček zejména cizinky.

Mužská neplodnost se neléčí

Kritici reprodukční medicíny vidí za provozováním klinik pouze účel zisku, ale nesmíme zapomenout na tisíce narozených dětí ročně, které by na svět bez pomoci klinik nepřišly. Hledisko, které by se mělo v postupu při snaze o miminko změnit je zaměření se na mužskou plodnost, kdy kvalita spermií i jejich počet je dnes u mužů velký problém. Přibližně 40 % světové mužské populace má narušené spermie tak, že má problém s početím dítěte. Včasné vyšetření by se tak nemělo podceňovat. Nicméně vzhledem k velkému počtu klinik a jejich snadné dostupnosti, se neřeší obnovení fyziologických možností plodnosti u muže a andrologické pracoviště navštíví malé množství mužů. Rovnou se přistupuje k umělému oplodnění, které představuje velkou zátěž pro ženu, přičemž problém nemusí být u ní a může být řešitelný jinými způsoby. Andrologická péče v České republice navíc není hrazena z prostředků veřejného pojištění a muži tak za ni musí vynakládat značné prostředky z vlastní peněženky.

Foto: Freepik