Kryoembryotransfer (KET) – často úspěšnější než běžný přenos

V rámci cyklu IVF po patřičné stimulaci lze obvykle odebrat několik vajíček, která se pak oplodní spermiemi, a pokud jde vše dobře, je pak k dispozici hned několik použitelných embryí pro případný transfer.

Jenže v rámci jednoho cyklu IVF se dnes obvykle přistupuje pouze k transferu jednoho embrya, aby se zabránilo vícečetnému těhotenství, které může být rizikové. Ale co tedy se zbylými embryi? Každá kvalitní klinika reprodukční medicíny by vám měla být schopna nabídnout zamrazení, tedy vitrifikaci, takových embryí pro další pokusy, které mohou přijít tehdy, pokud by přenos čerstvého embrya nevyšel, případně pro přenos v dalších letech, kdy zatoužíte po dalším dítěti.

KET znamená více pokusů

Takto zamražené embryo je možné využít pro takzvaný KET, tedy kryoembryotransfer. Jakmile je třeba, zamrazené embryo se opět rozmrazí a může být použito pro přenos do dělohy pacientky. Tato technologie tak vlastně umožňuje multiplikovat efekt jednoho cyklu IVF placeného pojišťovnou. Je pak už individuální, kolik embryí se podaří zamrazit pro případný KET. Samotnou tuto proceduru již pojišťovny nehradí. Vzhledem k silnému efektu však tento postup není drahý. Cena kryoembryotransferu se v klinikách asistované reprodukce pohybuje mezi 7 a 10 tisíci korun.

KET se používá také vždy, kdy je v plánu genetické vyšetření embryí (PGS/PGD), pro které je třeba více času a není možné ho stihnout v rámci jednoho cyklu.

Úspěšnost KET

Kolem kryoembryotransferu panuje poměrně mnoho mýtů. Ty nejčastější obvykle hovoří o tom, že transfer rozmrazeného embrya nemůže být tak úspěšný jako přenos čerstvého. Opak ale může být pravdou. Tedy za předpokladu, že se postupuje tak, jak má. Příslušná klinika by embryo měla vitrifikovat teprve ve fázi blastocysty, tedy 5. až 6. den vývoje. V takovém případě pak rozmrazení přežije více než 80 % embryí, což je také nejkritičtější fáze.

Následný KET pak může mít překvapivě vyšší šanci na úspěch než transfer čerstvého embrya. Vysvětlení tohoto jevu je přitom vlastně jednoduché. Výhodou kryomebryotransferu je skutečnost, že je možné ho provést v co nejpřirozenějším stavu, jak jen to umělé oplodnění jako takové umožňuje. Zatímco v případě standardního cyklu IVF je pacientka stimulovaná, aby se jí vytvořilo dostatečné množství vajíček, a často nemusí být ve fyzické ani psychické pohodě, kryoembryotransfer se odehrává už bez stimulace a za příhodnějších podmínek pro samotné uchycení embrya.

Průběh KET

Základním předpokladem je rozmrazení embrya, které probíhá ráno před transferem, případně jeden den předem. Vždy záleží na stádiu, ve kterém bylo vitrifikováno. V případě, že se embryo nemá k opuštění svého obalu, tedy takzvaně nehatchuje, je proveden asistovaný hatching. Po rozmrazení embrya následuje jeho několikahodinová „rekonvalescence“. V ojedinělých případech se může stát, že embryo rozmražení nepřežije. V takovém případě je tato skutečnost sdělena pacientce a je s ní konzultován postup – například rozmrazení dalšího embrya, pokud je k dispozici.

Následný transfer už pak probíhá stejně jako ten klasický. Vše je otázkou několika desítek minut. Zákrok je bezbolestný, jen si po něm chvíli pro jistotu poležíte na lůžku.

Kolik embryí přenést?

Přestože se může v rámci jednoho cyklu povést zamražení několika embryí, obvykle se doporučuje jejich vitrifikace po jednom, a to proto, že je optimální provádět transfer jednoho embrya. Na první pohled sice může být šance v případě použití dvou vyšší, ale následně zase hrozí rizika spojená s vícečetným těhotenstvím. Teoreticky by pacientka mohla ze dvou embryí čekat i čtyřčata.

Režim po kryoembryotransferu

Pokud si kladete otázku, jak se chovat po KET, vězte, že nejde o žádnou velkou vědu a není třeba si s tím dělat kdovíjaké starosti. Důležité je dodržovat klidový režim, který ale rozhodně nemusí spočívat v tom, že byste jen ležely na posteli. Několik dnů ale nenoste těžké věci, vynechejte sport či jiné náročné aktivity, například návštěvu sauny. Také se doporučuje vzdát přibližně na týden pohlavního styku.

Není třeba se obávat toho, že by embryo po KET dělohu samovolně opustilo. Jde přitom o velmi častou obavu pacientek, která je zbytečně stresuje. Embrya se transferují v malém množství kultivační tekutiny, jež se rychle vstřebá a pomůže embryu přilnout k děložní stěně. Odtud pak už k jeho uvolnění nedochází.

V případě, že se objeví slabé špinění, nevězte hlavu. Naopak jde o poměrně častý projev toho, že se embryo uhnízdilo v děloze. Objevuje se přibližně u 25 %, tedy celé čtvrtiny pacientek. Pokud špinění neprovází bolest, nemusí jít o nic vážného.

Těhotenský test po KET

Ověření úspěchu kryoembryotransferu se provede těhotenským testem z moči, a to přibližně po dvou týdnech od přenosu embrya. Pokud bude test pozitivní, pokračujete v užívání všech léků, které vám lékař předepsal, a zároveň se objednejte na další kontrolu, kde bude provedeno ultrazvukové vyšetření. Užívání léků je velmi důležité. Vysazení předepsaných léků může vyvolat krvácení a potrat.

Pokud je výsledek těhotenského testu nejasný nebo negativní, vyplatí se ještě provést vyšetření těhotenského hormonu (hCG) z krve, který definitivně určí, zda jste těhotná či nikoliv.

Zdroje:

• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4837924/
• https://medicalxpress.com/news/2018-03-frozen-embryos-successful-ivf.html
• https://europepmc.org/articles/pmc2971722