Odpověď zní ano! Všichni dobře víme, že vysoká hladina stresu může způsobovat fyzické a psychické problémy, jako například vysoký krevní tlak, nemoci srdce a nadměrnou úzkost. Ale ve chvíli, kdy je žena těhotná, nejde už jen o ni samotnou. Stres může poškodit zdraví matky a ovlivnit vývoj nenarozeného dítěte, protože vše, co matka zažívá a cítí, je přenášeno také na dítě.
Je však nutno poznamenat, že stres není černobílou veličinou. V zásadě jde o sumu fyzických a mentálních odpovědí způsobených určitým externím stimulem. Tato reakce lidem umožňuje překonávat nejrůznější překážky v životě. Zároveň spouští sérii velmi silných biologických událostí, které vedou k vylučování takzvaných stresových hormonů.
Jednoduše řečeno, stres může být dokonce pozitivní, protože biologický a přírodní ve chvíli, kdy pomáhá matce překonat nebezpečí nebo obtížnou situaci. Ale pokud je žena těhotná a žije v neustálém stresu, zvyšuje to šance na předčasné narození dítěte nebo dítě s nízkou porodní váhou a další zdravotní problémy jak pro matku, tak dítě.
Fyzické odpovědi těla na stres
- Adrenalin zvýší srdeční tep.
- Zvýší se krevní tlak.
- Roste energetický výdej.
- Hormon kortizol zvýší množství cukru v krvi a mozku.
- Připraví dostupnost látek, které pomohou “opravit” tělesné tkáně v případě nehody.
Psychické odpovědi těla na stres
- Ovlivňuje oblasti mozku, které ovládají náladu.
- Zvyšuje tendence ke strachu, úzkosti a depresi.
- Pocity frustrace a naštvání.
- Bolesti hlavy a problémy se spánkem.
- Problémy s pamětí a koncentrací.
Co může stres udělat matce a dítěti?
Pro těhotné ženy je velmi důležité, aby měly stres pod kontrolou, protože veškeré okolí způsobuje reakci v těle a mysli matky. Vaše pocity a myšlenky se pak přenášejí na samotné dítě.
Dítě v děloze matky pociťuje veškeré zkušenosti a reakce, jako by byly jeho vlastní. Jde svým způsobem o přípravu na život po narození, která má za úkol zvýšit šance na přežití. Nenarozené dítě je schopno do určité míry rozeznávat to, co matku obklopuje podle interních signálů, které k němu vysílá.
Dnešní vědecké poznatky tvrdí, že v průběhu početí dojde k přenosu genetických programů DNA matky a otce do první buňky dítěte. Ale v průběhu těhotenství mohou být tyto programy aktivovány nebo nikoliv, ale také měněny, a to podle kvality matčina života, respektive podle kvality jejího okolí. Jakmile žena otěhotní, její zkušenosti se stávají informacemi, které dítě sbírá a třídí do vlastních buněk pro svůj další vývoj.
Vědci z univerzity v Curychu zjistili, že stres může ovlivnit metabolismus placenty a růst dítěte. Pokud je matka ve stresu po delší časový úsek, zvyšuje se koncentrace stresových hormonů v plodové vodě, což způsobuje její zhořknutí. V důsledku toho pak dítě pije méně. Zároveň mohou být sníženy dodávky kyslíku, takže je vyšší pravděpodobnost, že se narodí dítě s nižší porodní váhou, které pak může být v budoucnu zdravotní problémy.
Je také dokázáno, že matky trpící úzkostí, frustrací a depresí v průběhu těhotenství, si vypěstují k dítěti slabší pouto. Proto je tak důležité, aby byly matky obeznámeny s tím, jak vnést harmonii do svých myšlenek o dítěti.
V průběhu těhotenství je dobré praktikovat metody vedoucí k vnitřnímu usmíření a vyplatí se zároveň sledovat emoce a reakce. Jedině tak zjistíte, co u vás vede ke spuštění stresu. Stanete se tak zároveň vnímavější ke svým vlastním potřebám, stejně jako k tomu, co vlastně ovlivňuje vaše dítě. Velmi osvědčily metody hlubokého dýchání, případně jóga pro těhotné.
Foto: Freepik
