Odpůrci mikrovlnky tvrdí, že po požití jídla z mikrovlnné trouby se mění složení krve, pokrm má poničené molekuly a je toxický. Ohřev v mikrovlnce ničí vitaminy a další nutriční látky v potravě, ty jsou pak pro tělo nevyužitelné až jedovaté. Při pravidelném a dlouhodobém používání mikrovlnky se tělo zanáší toxickým odpadem a vede ke vzniku nádorů. Mateřské mléko ohřáté v mikrovlnné troubě údajně ztrácí aktivitu jeho obranných faktorů.
Správné používání mikrovlnky
Mikrovlnku je třeba stále udržovat čistou a používat nádobí určené do mikrovlnek. Mikrovlny nemají na rozdíl od rentgenového záření ionizující účinek a nejsou schopny rozbíjet chemické vazby. Voda ohřátá na sporáku se podle vědců nijak neliší od vody ohřáté v mikrovlnce. Úbytek vitaminu C se odvíjí do druhu zeleniny. V mikrovlnce je obsah vitaminu C redukován u karotky o 32 % a na elektrickém sporáku o 35 %. U květáku je to o 23 % v mikrovlnce a o 16 % na elektrickém sporáku. I ztráta vitaminu B1 je u běžného způsobu vaření o něco vyšší než v mikrovlnce. Změna nutričních hodnot větší není.
Rizika mikrovlnné trouby
Jisté nebezpečí při používání mikrovlnné trouby představuje nerovnoměrný ohřev látek. Skleněná kojenecká láhev s dětskou výživou, která je na dotek vlažná, může uvnitř vřít. Sklo totiž mikrovlny neabsorbuje a zůstává studené. Další problém je při přípravě drůbeže. Ke spolehlivému zničení původce salmonelózy je třeba teplota nad 70 °C, nerovnoměrný ohřev drůbežího masa pak může být příčinou intoxikace touto bakterií.
Mikrovlnka bez obav
Obecně se má za to, že se nemusíte obávat, že by jídlo ohřáté v mikrovlnné troubě bylo pro vás nějak závadné. Pokud se používají podle návodů dodávaných výrobcem, jsou mikrovlnné trouby zcela bezpečné a vhodné pro ohřívání i tepelné zpracování jídel. Navíc mikrovlnnou troubu nemusíte vždy jen používat pouze k ohřevu či přípravě nějakého pokrmu. Mikrovlnka toho totiž umí totiž podstatně více, zkuste ji tedy používat na více způsobů.
Foto: Freepik
