Jsou ženy, které umí přivést muže k šílenství, sotva vejdou do dveří. Místo milé a laskavé „stepfordské paničky“ na něj po příchodu z práce čeká sedmihlavá saň, kladoucí stále nesmyslnější požadavky. A nejen to. Které vlastnosti muži na ženách upřímně nesnáší?
Ustavičná kontrola
Komu by se líbil neustálý dohled? Mužům tedy opravdu ne. Neustálé sledování jejich soukromí, nebo v horším případě i permanentní monitoring e-mailů a mobilních telefonů dokáže spolehlivě vytočit každého „normálního“ muže. A není se čemu divit. Proč to vlastně ženy dělají? Mnoho jich má zřejmě strach, že zůstanou samy a dělají to, protože mají pocit, že je třeba mít nad věcmi kontrolu. To však takové chování neomlouvá. Nehledě na to, že přesně tento typ toxického chování muže spolehlivě odradí a žena nakonec možná opravdu sama zůstane. Proto by ženy měly zapracovat zejména na sobě a upřímně si odpovědět na otázky, co jim taková potřeba kontroly nad mužem přináší. Mnohdy totiž pramení z nízkého sebevědomí, které se však už dnes dá s pomocí odborníků řešit.
Narušení osobní zóny
S kontrolou partnera také částečně souvisí narušení jeho osobní zóny. Každý muž má svůj osobní systém co se týče organizace věcí a pořádku. Každý předmět je třeba mít tam, kde je to nejvíce strategické. Pokud mu tento řád žena naruší, obvykle se zlou potáže. Muž tyto zásahy do osobní zóny nese obvykle velmi nelibě a na pořádnou hádku je spolehlivě zaděláno.
Hysterie dnes a denně
Drtivá většina mužů má ráda ženy soběstačné a vyrovnané, povahově stabilní a neuchylující se k velkým plačtivým scénám. Nebo alespoň ne příliš často. Pokud už taková scéna hrozí, vyklízí muži rychle pole. A pokud jsou tyto scény na denním pořádku, často odchází navždy. Vždyť každý chce mít doma především klid a pohodu a s věkem tento požadavek jen roste. Čím to je, že jsou dámy náchylné k hysterickým výlevům? Možná za to ani nemohou, je totiž vědecky dokázáno, že v jejich těle je přítomno více hormonu prolaktinu, který způsobuje zvýšenou plačtivost.
Dobré rady nad zlato
Jak se říká, všeho moc škodí a u tzv. dobrých rad to platí dvojnásob. Mnoho žen má v sobě zkrátka budoucí matku a mateřský instinkt jim velí pečovat o druhé a opatrovat je. Samozřejmě s těmi nejlepšími úmysly. Proto také nechápou že se muž zlobí, když mu v té nejlepší víře poradí, kam má odbočit při jízdě autem, jak má šéfa požádat o vyšší plat, nebo jak má ugrilovat tu šťavnatou kotletku, aby nebyla vysušená. Ale jak již bylo řečeno, všeho moc škodí a muž si v uvedených případech umí většinou poradit sám. Nikdo přece nechce druhou matku.
Roztomilé ženské štěbetání
Tak tomu možná říkají ženy. Mnohý muž to však spíše nazývá otravným plkáním o ničem. Ženy rády mluví o svých pocitech a rády sdílejí. Cokoliv. I to, co by muže ani v tom nejhorším snu nenapadlo. Muži bývají často jejich pravým opakem. Pro ženu je mluvení nástrojem řešení problémů. Muž mluví jen tehdy, pokud má opravdu co říci. Není tedy divu, že jej ženská upovídanost značně dráždí. Co s tím? Snad jen uvědomit si, že muž není a nikdy nebude nejlepší kamarádkou a nechat si ty nejlepší drby a klepy právě pro ni.
Foto: Shutterstock, zdroj: autorský komentář, YourTango,Cairowestmag
