Jsou lidé, kteří by se pro druhé rozdali. A existují i tací, jimž záleží jen na sobě. S těmi prvními vytvoříte partnerský vztah založený na vzájemné pomoci, s těmi druhými prožijete toxický život. Naučte se sobecké lidi odhalit podle jejich typického chování.
Skrze růžové brýle nejsou vidět chyby partnera
Na začátku vztahu je vše zalité sluncem v důsledku hormonální bouře, kterou zamilovanost spouští. Je potom pochopitelné, že si člověk nevšímá varovných signálů. Ty často upozorňují na možné problémy, které se mohou prohlubovat. I ten největší sobec dokáže být okouzlujícím partnerem, protože se snaží zalíbit. Zahraje tedy na líbivou notičku, aby byla rychle ruka v rukávě a on dosáhl svého. Jak tedy poznat sobce na první pohled?
Hovoří jen o sobě
Lidé zaměření výhradně na sebe, své cíle a zájmy, umějí dlouze mluvit. Jenže svého partnera kolikrát nepustí ani ke slovu a hovoří často jen o své osobě. Z hovoru jasně čiší ono já, já, já. Ve fázi zamilovanosti to ten druhý ale nebere jako varovné znamení. A když ano, tak se obvykle ubezpečuje tím, že jeho drahá polovička má přece i jiné pozitivní stránky. Když sobce někdo v hovoru přeruší a začne vyprávět své zážitky, setká se s nepochopením, protože sobeckého člověka to vlastně ani nezajímá. Proto se snaží téma hovoru otočit zpět k sobě.
Kritika není na programu dne
Je celkem normální, že občas jste k ostatním lidem, tedy k partnerovi, kritičtí. Máte právo vyjádřit, když se vám něco nelíbí. Sobec ale kritiku snáší velice těžce, protože sám sebe považuje za toho nejlepšího. Jak mohou ti druzí o něm pochybovat? Není pak divu, že je podrážděný, nervózní, kritiku odmítá a v tom horším případě se urazí a přestane se bavit. Je to častý jev v partnerských vztazích, ze které vznikají tiché domácnosti.
Sobec nerad prohrává
Protože si sobec o sobě myslí, že nad něho není, případná prohra je pro něho nestravitelná. Nezřídka se stane, že si přivlastní úspěchy druhých. Třeba jste také ve vztahu zažili, že váš partner hovořil o tom, co se vám společně povedlo, ale vás nějak zapomněl zmínit. Jistě, párkrát to lze tolerovat. Určitě ale netoužíte po tom, aby se z toho stala pravidelnost.
Manipulativní chování
Manipulace je ve vztahu dvou lidí jevem, který bychom měli umět odmítnout. Ne vždy se to ale daří. Manipulátora totiž zprvu může vypadat velice okouzlivě, protože ví, jak na to, aby dosáhl svého. Názory druhých ho nezajímají, sleduje jen vlastní zájmy, k čemuž využívá každého, kdo se nechá. Tedy i svého partnera. Manipulativní chování může být velice nenápadné, takže si ho člověk ani nevšimne. A než se naděje, je zcela pod vlivem manipulátora, který umí velmi dobře vzbudit ve své oběti pocity viny. Tímto dosahuje plnění svých cílů, aniž by bral na oběť nějaký ohled.
Foto: Freepik, zdroj: thoughtcatalog, hackspirit
