Sója patří mezi luštěniny, které se v Číně pěstovali už 1100 let před naším letopočtem. Je zdrojem bílkovin a základní složkou stravy pro vegetariány. O tom, jestli má sója negativní vliv na lidské zdraví ,se již roky vedou ve společnosti diskuse. Zastánci sóji na ní nedají dopustit. Její odpůrci jí zase nemohou přijít na jméno. Vědecká obec se v tomto tématu také neshodne a studie se vzájemně popírají. Jak to tedy je, je sója opravdu škodlivá nebo ji můžeme bez obav zařadit do svého zdravého jídelníčku?
Proč nad sójou visí otazník
Sója obsahuje fytoestrogen, u kterého existuje riziko, že může ovlivňovat hladiny hormonů v těle. Tato látka se podobá ženskému hormonu estrogenu a uvádí se, že může mít negativní vliv na mužskou potenci. Pro ženy v menopauze by ale měla být sója prospěšná. Zdvižený prst je také nad skutečností, že sója se přidává i do výrobků určených pro děti nebo je skrývá i v potravinách, ve kterých bychom ji nečekali. Kvůli tomu jí tak sníme mnohonásobně více, než je doporučované množství.
Živiny obsažené v sóje
Sójové boby obsahují až 35 % bílkovin, 15 – 29 % tuku a zhruba 30 % sacharidů. Sója je zároveň bohatá na nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny a leticin, který snižuje cholesterol. Najdete v ní i velké množství vitaminu B a E, hořčík, draslík, vápník a železo. Nejlepší je sóju konzumovat fermentovanou, kdy díky fermentaci získá velké množství vitaminu K, bílkovin, probiotik a antioxidantů.
V jaké formě sóju konzumovat
Sóju můžete konzumovat ve formě tempehu, který se používá jako náhražka sýru. Můžete ho nakládat, vařit, péct i smažit. Další možností, jak konzumovat sóju, je skrz tradiční japonský pokrm natto, což je lepkavé jídlo ze sójových bobů, které bylo naočkované bakteriemi Bacillus subtilis. Oblibě se těší i slaná fermentovaná sójová pasta miso, která se využívá k ochucení polévek. Nejznámějším výrobkem ze sóji je ale rozhodně tofu, které není fermentované, ale můžete ho použít jako náhradu masa.
Foto: Shutterstock, zdroj: apetitonline, HelloClue, GreatgreenWall