Cesta k vytouženému miminku může být často velmi strastiplná. Bohužel ne každé ženě je přáno napoprvé bezproblémově otěhotnět a nakonec porodit zdravé děťátko. Nejčastěji se řeší problémy se samotným početím, ale vyhráno zdaleka není ani po něm. Na vině jsou především takzvané spontánní, neboli samovolné potraty.
Spontánní potrat je častější, než se zdá
Spontánní potrat lékaři definují jako ukončení těhotenství, kdy plod již neprojevuje známky života a je samovolně vypuzen z těla ženy. Hmotnost plodu u samovolného potratu nepřevyšuje 500 gramů, ale v drtivé většině případů je ještě výrazně nižší. Pakliže nelze zjistit hmotnost, rozhoduje délka těhotenství, která nesmí překročit 22 týdnů. Pokud se tak stane, už jde o porod mrtvého dítěte.
Příroda je bohužel neúprosná – přestože může dojít k oplození vajíčka, je poměrně malá šance, že se embryo dokáže v děloze uchytit a dospěje až do fáze porodu. Samovolný potrat se podle odborníků týká přibližně 10 až 15 % žen, které svůj jiný stav zjistily. Takové potraty jsou velmi bolestivé, protože nastávají obvykle poměrně krátce poté, co žena šťastnou novinu zjistila a podělila se o ní s partnerem. Může se tak stát například při první nebo druhé návštěvě u gynekologa, který jí prozradí, že plod zanikl.
Fenomén spontánních potratů je ale mnohem širší, byť se o tom tolik nemluví. Podle profesora MUDr. Pavla Caldy může samovolně odejít až polovina všech počatých těhotenství. Stane se tak ale obvykle velmi krátce po početí – embryo se zkrátka v děloze neuchytí. Striktně vzato sice žena těhotná byla, ale ani si toho nevšimla. Také proto není přesný počet takto zamlklých těhotenství znám a jde jen o kvalifikované odhady.
Potrat je nejčastější v prvním trimestru
Drtivá většina spontánních potratů se odehraje v prvním trimestru, tedy do 13. týdne těhotenství. Také proto se s oznámením radostné noviny rodině a přátelům často čeká až do překonání tohoto nejrizikovějšího období. Následně už pravděpodobnost samovolného potratu klesá, ale i ve druhém trimestru, tedy od 13. do 19. týdne těhotenství, stále jisté riziko existuje. Vyčísleno je jedním až pěti procenty žen.
Lékaři přitom stále v podstatě tápou v příčinách samovolných potratů. Většinu z nich se nepodaří zjistit a nikdo tak nedokáže říct, proč žena těhotenství ztratila. Jde o silně individuální věc, kdy může jít o souhru náhod, ale také jasně definovaný problém, a to jak na straně ženy, tak plodu. Jako nejčastější, byť stále nespecifickou příčinu se uvádějí chromozomální vady plodu. Ty jsou také velmi častým důvodem toho, proč nevyjde umělé oplodnění. Přestože se podaří vajíčko oplodnit spermií a získáme tak embryo, ve většině případů se toto přestane vyvíjet. Úspěšnost IVF je proto jen přibližně čtvrtinová.
Chromozomální vady se podepisují přibližně na 60 % všech samovolných potratů. Každý člověk disponuje 23 páry chromozomů, celkem je jich tedy 46. Jeden chromozom v každém páru pochází od matky, druhý od otce. Může se ale stát, že v některém páru chromozom přebývá (trizomie) nebo naopak chybí (monozomie). V případě přesně daných párů potom tato porucha může vést k postižení plodu (například Downův syndrom), ale častěji způsobí právě samovolný potrat. V případě umělého oplodnění lze embryo vyšetřit na chromozomální vady ještě předtím, než je vloženo do dělohy.
Rizika samovolného potratu
Problém může být ale také na straně ženy, a to zejména v hormonální nerovnováze. Nejčastějším důvodem je zvýšená hladina hormonu prolaktinu nebo špatná funkce štítné žlázy. Na problém se často přijde až po opakovaném spontánním potratu. To je mimochodem také oficiální termín, který definuje u ženy alespoň tři takto ztracená těhotenství. Samovolný potrat ale mohou způsobit také infekce močových či porodních cest, lupus nebo diabetes. Svou roli ale může hrát také nezodpovědné chování ženy. Příčinou potratu může být kouření, alkohol a drogy. Rizikem je i nadměrná konzumace kofeinu. V těhotenství by se ženy měly omezit na jeden šálek kávy nebo čaje denně.
Variací spontánního potratu je také takzvaný zamlklý potrat. V takovém případě pozorujeme zcela normální vývoj těhotenství, kdy se při první kontrole na ultrazvuku podaří určit srdeční akci a nezdá se, že by někde měl být problém. Při další kontrole se však může ukázat, že plod už nejeví známky života. Pakliže nedojde k jeho spontánnímu vyloučení z dělohy, je nutno přistoupit k jejímu vyčištění, tedy kyretáži.
Jak poznat spontánní potrat?
Probíhající samovolný potrat je možné poznat na základě vaginálního špinění nebo rovnou krvácení. To provází rovněž silná bolest břicha či křeče. Na druhou stranu není nutné hned propadat panice, jakkoliv to může znít složitě. Ne vždy jde o projevy potratu, ale v každém případě jde o důvody k návštěvě lékaře. Ten provede příslušné testy, které vše osvětlí. Nezbytné je také ultrazvukové vyšetření dělohy, při kterém by se měla prokázat srdeční akce plodu.
Foto: Freepik
