Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že mimotělní oplodnění, tedy in vitro fertilizace (IVF) je sázkou na jistotu a že doktoři a laboranti mají vše od začátku do konce pod kontrolou, přesný opak je pravdou. I v dnešní době plné technologií toho totiž mohou ovlivnit nad rámec toho, že vloží spermii do vajíčka jen velmi málo. Výsledky tomu ostatně odpovídají – úspěšnost IVF se pohybuje kolem 25 % a přes nejrůznější – často marketingově propagované – podpůrné prostředky se nedaří zvyšovat. Odborníci tu tak vidí velký potenciál do budoucna pro technologie, které by úspěšnost dokázaly zvýšit.
Zatímco oplodňování vajíček spermiemi už se daří s velkým úspěchem, velkou neznámou stále představuje kvalita výsledných embryí. Přestože se prodlužuje jejich kultivace a obvykle se nechají dojít až do stádia blastocysty, stále do nich takříkajíc “nevidíme” a nemůžeme bez dalšího (viz preimplantační screening a diagnostika) ani určit pravděpodobnost, s jakou se mohou v děloze uchytit.
Právě na embrya se zaměřuje společnost australská společnost Harrison.AI, která přišla s technologií umělé inteligence Ivy. Jde o vysoce efektivní algoritmus, který analyzuje zpomalená videa embryí po oplodnění a kultivaci. Ivy následně určí, které z embryí má nejvyšší pravděpodobnost úspěšného vývoje.
Ivy už bylo v Austrálii využito v několika tisících cyklů IVF, přičemž ženy vždy musely vyslovit souhlas s jeho použitím.
Hlavní výhodou umělé inteligence Ivy je to, že v rámci IVF umožní dělat rychlejší, efektivnější a informovanější rozhodnutí. Funguje totiž na bázi strojového učení, které vychází z mnoha tisíc minulých úspěšných a neúspěšných embryí. Tato databáze se bude neustále zvětšovat a umělá inteligence tak bude stále přesnější. “Ivy začala coby zcela nepopsaný list papíru, který nebyl zatížen předešlou lidskou zkušeností nebo mylnými závěry. Učí se přímo z tisíců embryí, které jí byly předloženy a postupně se stává lepší a lepší ve vybírání správných embryí,” uvádí tvůrce této technologie, Aengus Tran.
V Austrálii se Ivy začíná rozšiřovat po všech klinikách asistované reprodukce a v plánu je také její uvedení v Evropě, které by se mělo odehrát v druhé polovině tohoto roku.
Pochopitelně půjde o příplatkovou záležitost, která nebude hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Zároveň nějakou dobu potrvá, než vzniknou patřičné studie, které by úspěšnost této technologie srovnaly s běžným IVF cyklem bez jejího využití.
