Tuňáková konzerva se dá objevit skoro ve všech českých domácnostech. Dokonce z těch rybích patří ta s tuňákovým masem mezi ty nejoblíbenější. Skvělá jemná chuť v kombinaci se snadnou a rychlou přípravou celé řady pokrmů – to všechno nabízí konzerva s tuňákem. Na regálech obchodů jich najdeme mnoho druhů. Jak poznat, která je ta nejkvalitnější? Tuto práci nám usnadnil spotřebitelský časopis dTest, který se zaměřil na otestování tuňákových konzerv na českém trhu.
Devět vzorků středně drahých tuňáků
Pro test byly vybrány tuňákové konzervy ve vlastní šťávě v celkovém počtu devíti různých vzorků. Posuzovala se kvalita masa, obsah tuku, výskyt těžkých kovů a správnost deklarované hmotnosti. Všechny testované konzervy byly vybírány ze středu cenového spektra, a to jak od značek výrobců, tak i značek prodejních řetězců.
Kvalita masa na prvním místě
Co se týče použité formy rybího masa, obchodní norma rozlišuje celkem pět forem, a to od celých kusů, přes filety a menší kusy až po drť. Použitá forma masa musí být na konzervě vždy uvedena. Například v případě celého tuňáka, by se v konzervě měl správně nacházet celý plátek nebo několik menších kousků ryby. Opravdu malé kousky zde smějí být jen pro doplnění deklarované hmotnosti a nesmí jich být víc než 18 % z celkové hmotnosti produktu. Jsou-li na obalu uvedeny kousky, musí se jednat o kousky o různých velikostech se zachovalou strukturou svaloviny. Drť je nežádoucí. Drobivá konzistence se však objevila u všech testovaných vzorků.
Vítězně vyšla konzerva Nixe Tuňák od řetězce Lidl a konzerva značky Calvo Atún al Natural – u obou byl podíl velmi malých kousků v povoleném limitu stanovené normy. U konzerv s obsahem celého tuňáka si dobře vedla konzerva Gran Mare Tuna Filets in Brine řetězce Penny.
Obsah zdraví prospěšných tuků
Další testy byly zaměřeny na obsah tuku a v něm tolik prospěšných omega-3 mastných kyselin. Poslední zmíněné jsou také označovány jako „zdravé tuky“ a tělo si je nedokáže samo vytvořit. Proto je potřeba je přijímat v potravě. Zdravé tuky mají řadu příznivých vlivů na lidský organismus. Jako první můžeme zmínit protizánětlivé účinky. Dále se podílejí na snižování cholesterolu v krvi. Rovněž také snižují riziko srdečních onemocnění.
Tuňák má velmi málo tuku. Proto se také tučnost vybraných výrobků pohybovala v rozmezí od 0,45 gramů tuku na 100 gramů masa do 0,93 gramů na 100 gramů. Podíl omega-3 mastných kyselin byl naměřen v průměru 36 %.
Olovo nebylo ani v jedné z konzerv
Bylo také zapotřebí se při testech zaměřit na nežádoucí látky. U ryb jsou to v první řadě těžké kovy. Nejprve byl naměřen obsah rtuti, což přineslo vcelku potěšující výsledky. Evropská norma povoluje 1 mg na 1 kg, přičemž testované konzervy svými hodnotami dosahovaly na zhruba desetinu daného limitu. Vedle rtuti bylo zacíleno na obsah olova a kadmia. Olovo nebylo objeveno ani v jednom ze vzorků a obsah kadmia nepřekročil předepsanou hranici.
Riziko alergických reakcí nehrozí
Na konec se měřil obsah histaminu. Jedná se o látku v lidském těle, která má vliv na imunitní reakce. Rovněž je produktem látkové výměny některých mikroorganismů. Pokud jej ve větším množství přijmeme ve stravě, může nám způsobit obtíže jako je bolest hlavy, závratě, kopřivka, ztížené dýchání nebo pokles krevního tlaku. V souvislosti s histaminem, i zde byly výsledky více než příznivé – v žádné z testovaných konzerv se neobjevil.
Hmotnost byla vyšší, než se uváděl obal
Jako předposlední se měřila i deklarovaná hmotnost. U tuňákových konzerv ohledně váhy výrobku najdete rovnou dva údaje – první je čistá hmotnost rybího masa a nálevu a druhý údaj informuje o čisté hmotnosti ryby. Pro jistotu se od každého produktu vážilo dvacet kusů konzerv. Nejdříve se vše vážilo v celku a poté bylo váženo pouze rybí maso. V průměru byly všechny konzervy o trochu těžší, než bylo uvedeno na etiketě. Pokud jde o vážení samotného masa, testem prošly pouze čtyři vzorky. Nicméně u tuňáka ve vlastní šťávě má hmotnost rybího masa představovat alespoň 70 % z celkové hmotnosti. Z tohoto hlediska vyhověly téměř všechny produkty. Ty, které neprošly se však neodchylovaly nijak zásadně.
Kromě jiného byl ještě změřen obsah soli. Všech osm zkušených posuzovatelů dávalo vzorkům vcelku dobré hodnocení. Tuňák ve vlastní šťávě sice bývá osolen, ale je to pouze zlehka.
Foto: Shutterstock, zdroj: Magistra, Alergomed, Sciencedirect, dTest
